Třetí finále se blíží

19. května 2017 v 20:30 | Zdeňka M. |  Myšlenky ve větru
Po chodbách hradu pobíhají studenti s plnými náručemi pergamenů, až je sypou po cestě z knihovny do kolejní místnosti. Z kabinetů se ozývá občas vzteklé nadávání a hlavně škrábání brků s inkoustem. Sovy létají všude, doručují vzkazy, ale také již opravené a oznámkované úkoly. Ano, i ve zdech hradu Kouzelnické školy v Bradavicích se školní rok chýlí do finiše a jako každoročně nikdo nestíhá. Tento shon se nevyhne nikomu - studenti, profesoři i jiní zaměstnanci hradu - prostě všichni mají plné ruce práce, aby bylo vše včas hotovo.


Já v Bradavicích zakončuji třetí ročník, a samozřejmě nemám nic hotovo. :-) I když zatím je ještě čas, příští neděli je poslední termínová neděle a tudíž se mají odevzdat úkoly z osmého "dvojtýdnu" výuky a o týden později, tedy 4. června je neděle k odevzdání závěrečných esejí. Letos studuji deset předmětů a chtěla bych se do úkolů a esejí pustit včas, abych jako minulý rok nešílela o posledním možném víkendu, jestli ty eseje dokážu sepsat či vytvořit v dané lhůtě. Vždy se pak proklínám, proč jen jsem to zase nechala na poslední chvíli.

Maličkou útěchou pro líného studenta může být to, že aby postoupil do vyššího ročníku, tak mu stačí dokončit jeden předmět (což znamená odevzdat minimálně čtyři úkoly a závěrečnou esej). Známka pak musí být do trojky, aby prošel. Ale pro detailistu jako jsem já, je tento výsledek nedostačující. Ve zdech hradu jsem zvyklá na samé jedničky na vysvědčení, tak mi držte palce, aby to dopadlo na výbornou.

Tento víkend plánuji napsat úkoly, abych měla běžnou výuku hotovou a mohla si z části oddychnout. Udělám také nějaké soutěže, aby se modré body hezky přisýpaly do bodovacích hodin, a budu držet pěsti své koleji Havraspáru, aby letos udržel vedení před Zmijozelem a konečně jsme zase získali školní pohár. Každý bod se počítá, sice bych soutěže mohla dělat na srpce, aby mé konto jen neprofukoval průvan, ale do konce školního roku se prostě získávají body pro kolej. Na prachy je čas o prázdninách, kdy je volno a soutěže jsou jen na srpce, takže si tak mohu něco vydělat.
Chtěla bych si už konečně koupit výrečka, jinak mám jen samé opelichané sovy, kterých si samozřejmě nesmírně vážím. Jsou sice postarší, ale o to vytrvaleji létají se vzkazy a dopisy, proto mají v sovinci vždy něco dobrého na zub, aby se během odpočinku mohly nadlábnout. O sovy se každý kouzelník musí poctivě starat, to je prostě takové nepsané pravidlo.

Hoj, už jsem se zase rozepsala o něčem jiném. Myšlenkami už rozebírám plány na prázdniny, jak si budu vydělávat peníze a utrácet je za oblečení či jé blbosti, ale také šetřit galeony na výuku do nového školního. Ano, život kouzelnického studenta není nikterak jednoduchý. :-)

Ale zpět k finále tohoto školního roku. Po víkendu, když už budu mít úkoly z krku, tak se pustím do esejí (budu na ně mít dva týdny), které jsou delší než běžné úkoly, tedy okolo devíti palců (cca jedna strana A4). Někdy mohou být trochu kratší, zvlášť pokud se esej neskládá jen z uceleného textu, ale třeba i z několika částí, jako jsou básně, drabble či obrázky. Někteří profesoři položí otázky shrnující výuku a studenti se rozepíší podle svých možností. Jiní zadají téma a nechají studentům volnou ruku k vypracování. Každý předmět to má trochu jinak, ale obvykle jde o styl profesora, například prof. Serge Renine zadává tematické otázky k výuce a vy se máte rozepsat minimálně na devět palců. Tohle zadání mi je asi nepříjemnější, ale nebráním se i jiným možnostem.

Přiznám se, že má nejkratší esej měla okolo dvanácti palců, ale obvykle se dostávám přes patnáct palců. Což ovšem není nic proti několika studentským magorům (promiňte mi to pojmenování, ale jinak to nejde), kteří píší eseje dlouhé i třicet či čtyřicet palců. Já být profesorem, tak jim to omlátím o hlavu, nebo je uškrtím pomocí pergamenů, na kterých je naškrábaná esej.

No nic, tohle měl být jen takový povzdech nad nestíháním před koncem školního roku a zase jsem se rozepsala o trochu víc. Snad všechno stihnu a hlavně nesmím zase skončit u sledování filmů s tím, že úkoly počkají. Ne, ne, tentokrát budu svědomitý student, který odevzdá úkoly v předstihu. Naštěstí tyhle blafy nikdo nečte, tak nikoho neunudím. :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama