"Pokud se musíš ptát, nic se nedozvíš.

Pokud víš kde, stačí se zeptat."


Vydala jsem se na Jiný prostor...



Dědictví

5. ledna 2015 v 22:02 | Zdeňka M. |  Obchod „U starého Mudrce“
Po delší době jsem začala pracovat na něčem větším, budu to nazývat prostě příběh. Ponese to název Obchod "U starého Mudrce" a inspirací mi byla Maglaiz se svou snílkovskou Iluzí s číslem sto padesátá pátá. Postěžovala si, že na Iluze nikdo nevytvoří něco delšího, a tak jsem jí chtěla udělat radost. :-) Uvidím, kam mě tato cesta zavede. Třeba stejně jako Adéla Nováková poznám svět kolem sebe v novém světle... Pšš, dále nebudu prozrazovat. I když dnes jde vlastně jen o malý úvod, přesto vnímavý čtenář může objevit náznaky toho, kam se příběh bude v budoucnu ubírat. :-)



Sedím v kavárně a nervózně se dívám na dveře. Čekám na jednoho advokáta, vlastně se sama sebe ptám, co tu dělám, klidně jsme to mohli vyřítit přes telefon. Včera mi od něho přišel email, že se se mnou chce setkat, jde prý o mého strýce Gregora. To mě docela zaujalo, protože strýce Gregora jsem viděla naposledy v šesti letech, pak k nám přestal chodit a já o něm od té doby vůbec neslyšela. Proto jsem docela zvědavá, co ode mě ten advokát chce.

Náhle si vedle mě někdo odkašlal a řekl: "Dobrý den, slečno Nováková."
Vážně jsem se lekla a div nenadskočila. Za mnou stál vysoký, štíhlý muž asi kolem padesáti, v dobře padnoucím obleku černé barvy doplněného o červenou kravatu vypadal uhrančivě. Měl černé, krátké vlasy, ale trochu už po stranách šedivěl.
"Velice se omlouvám, nechtěl jsem vás vylekat," řekl a sedl si naproti mě ke stolečku. Odkud k čertu přišel? Dveře jsem sledovala, přece jsem se nepřehlédla. No nic, nebudu to řešit.
"Dobrý den, pane Kosťáku."
"Klidně mi, prosím, říkejte Lucius," řekl a usmál se. Já jen přikývla. Mám z něho divný pocit.
"Tak co se děje se strýcem Gregorem, dlouho jsem ho neviděla a vlastně o něm už léta neslyšela, proto mě váš email velmi překvapit."
"Bohužel, můj klient pan Pelyněk je mrtvý. Hledal jsem vás proto, abych si s vámi pohovořil o věci jeho dědictví," pronesl klidným hlasem a já byla v šoku, tohle jsem opravdu nečekala.
"A jak... zemřel?"
Usmál se, nejspíš si všiml, že mi zvlhly oči. "Ve spánku. Prostě usnul a už se neprobudil. Příčina smrti byla zástava srdce."
"Aha. A o co tedy jde?"
"Pan Gregory Pelyněk neměl už žádné jiné příbuzné, váš otec je po smrti a pan Pelyněk vás uvedl jako hlavní dědičku."
"Cože?!" vyhrkla jsem nevěřícně.
"Vlastnil starý obchod a jeho přáním bylo, abyste jej po něm převzala. To je také hlavní podmínka dědictví. Pak měl na účtu značnou hotovost a byt nad svým obchodem."
"Počkat! Jestli tomu dobře rozumím, tak abych mohla po něm dědit, tak musím přijmout ten obchod a vést ho? To přece nemůžete myslet vážně." Přišlo mi to jako hloupý vtip.
Opět se usmál. "Tohle byla jeho podmínka. Ale ano, pochopila jste to správně." Podíval se na mě a já si všimla jeho očí, mají takovou tmavou barvu s červeným nádechem. Hluboké, až jsem musela uhnout pohledem.
"Nikdo vás pochopitelně nemůže nutit, abyste přijala toto dědictví, ale pokud bych vám mohl doporučit, tak se prosím alespoň jděte podívat na ten obchod. Tady je adresa," řekl potichu a podal mi vizitku mého strýce Gregoryho. Vstal a usmál se na mě. "Velice rád jsem vás poznal, slečno Nováková. A věřím, že se ještě uvidíme."
Podívala jsem se z okna kavárny a trochu se zamyslela. Celé tohle dědictví je... Jak bych to jen řekla... divné. Proč by mi odkazoval svůj obchod, vždyť si ho skoro ani nepamatuji. Koukla jsem na strýcovu vizitku. Stálo tam: pan Gregory Pelyněk, adresa a název obchodu. Co je to za jméno obchodu "U starého Mudrce"?
"S čím strýc vlastně obchodoval?" zeptala jsem se, ale už nebyl nikdo, kdo by mi odpověděl. Po advokátovi Luciusovi Kosťákovi nebylo vidu ani slechu. Jak mohl takhle rychle zmizet? Přece se nerozplynul? To už jsem se vážně zbláznila? Kašlu na to, nemám žádný důvod, proč bych do toho obchodu chodila. Prostě na to zapomenu...

Poznámka autorky: Za každý názor či kritiku budu velice ráda.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 6. ledna 2015 v 20:47 | Reagovat

Příběh zatím mohu jen těžko soudit, neb se teprve rozjíždí.
Trochu mě ale zarazila volbě jmen. Slečna Nováková odkazuje na prostředí české. Nicméně se ani nepozastavuje nad křestními jmény jako Gregor, Lucien... I když, možná mi to bude vysvětleno později. :-D

2 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 6. ledna 2015 v 20:49 | Reagovat

[1]: Omlouvám se za překlepy. 0:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama