"Pokud se musíš ptát, nic se nedozvíš.

Pokud víš kde, stačí se zeptat."


Vydala jsem se na Jiný prostor...



Ohlédnutí za rokem a třetí narozeniny

4. listopadu 2013 v 8:08 | Zdeňka M. |  Káro a jeho deník
Haf! Zdraví vás Káro!
Ano, po dlouhé době mě Zdenina konečně pustila ke slovu a já si zase můžu pokračovat ve svém psím deníku. Proč by pes nemohl mít deník? Vedu si ho od dětství a nyní mi už e přes tři roky. Narozeniny slavím 6. května a letos pro mě moje rodina opět připravila chutné překvapení. První rok jsem dostal dort z šunky, chleba a tvarohu, druhý rok na mě čekalo pečené kuře a letos to byla játrová sekaná se špíčkem. Další mňam! Co mi asi připraví na příští rok?


Abych se přiznal, rád spinkám v obýváku na guči, ale moje Deny mi občas zalehne místo, a to jsem hned nesvůj. To si pak lehnu na křeslo, kde je mi ale těsno. Taky stále den co den chodím na procházky po louce a polích, takže se mám čas pořádně vyblbnout a projít. Víte, kolik zajímavého toho tam je?
Léto jsem si užil, jen během veder mi bylo zle, protože jsem musel být doma a chladit se, jenže já hrozně rád běhám po naší zahradě a v domě je nuda. No, alespoň v kuchyni se pořád něco děje a občas dostanu nějaký mls.

Ale musím si stěžovat. Zdenina se mnou už skoro vůbec nechodí na procházky, místo toho si vezme na vodítko tu svou příšeru, co na mě pokaždé syčí, když si k ní chci čuchnout (říká jí fretka) a s ní se jde projít. Co je to za zvyklostí? Já prý mám hroznou sílu. Abych taky neměl, jsem přece velkej kluk, ne?

V srpnu jsem byl zase v Klatovech na očkování, což znamená, že mě páníček vzal do auta a odvezl z domova. Na náměstí na mě čekala Zdenina, vyvedla mě z auta a šup do Zoo-Veteriny, kde jsme prošli obchůdkem se zvířecími dobrůdkami až k ordinaci. V čekárně jsme chvilku čekali, a když dorazil pan doktor, tak jsem musel jít dovnitř, kam se mi vůbec nechtělo. Vždycky mi tam ubližujou a tentokrát zase. Dal mi píchanec a mohli jsme zase jít. V obchůdku mi Zdenina koupila pár mlsek, za statečnost a mohli jsme jet domů. No, vlastně ne hned, protože páníček zastavil u Kauflandu a šel něco koupit. Já čekal se Zdeninou v autě a koukal po lidech, jak chodí kolem auta. Nakonec si Zdenina vystoupila a šla pryč, já s páníčkem odjel domů.
V autě si mi to líbí. Vždycky sedím vzadu na sedačkách a koukám se ven. Okýnko mi ale neotevřou, vždy jen na škvíru, aby na mě foukalo.

Tak, to by bylo tak všechno, snad se ozvu brzy. Uvažoval jsem, že bych si zapisoval události tak dvakrát do měsíce, uvidím, jak mi k tomu Zdenina pustí.
Haf, haf,
Káro.
Fotky z mých 3. narozenin a játrová sekaná pro mě.

Byla to mňamka...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama