"Pokud se musíš ptát, nic se nedozvíš.

Pokud víš kde, stačí se zeptat."


Vydala jsem se na Jiný prostor...



Slepý malíř, aneb i já mám básnické střevo

1. května 2012 v 19:13 | Zdenina Vankov |  Básnické záchvěvy
Možná na mě dolehlo jaro, nebo nevím, co se stalo, ale dneska jsem tvořila dílko na snílkovské TT Slepý malíř. Chtěla jsem jen nakreslit slepého malíře a k tou nejspíš připojit krátkou povídku o tom, jak popaměti kreslí zesnulou milou. Jenže mi v hlavně proběhlo "Sedí malíř u plátna..." a já si řekla, že je to jak začátek básně. Dlouho, velmi dlouho jsem přemýšlela o pokračování a nakonec jsem stvořila "báseň". Doufám, že to tak mohu nazvat.
Je moje úplně první, nikdy jsem žádnou nevymyslela. Sice se příliš nerýmuje a je dosti slaboduchá. Asi mi vážně přeskočilo. Ano, asi i já mám básnické střevo, ale moc často to raději neprojevuji. :-)
Slepý malíř


Sedí malíř u plátna,
vzpomíná na ňadra.
Jeho milá odešla,
tam do věčných bran,
marně hledí tam.
.
Nyní tu sedí,
po paměti kreslí.
Viděl její krásu,
v útlém pasu,
a mohutných bokách,
laskával jí po oblinách.
.
Nikdy už nic neuvidí,
protože je slepí.
Jemu to však nevadí,
před očima jí stále zří.
A tak tu sedí,
maluje jak diví.
Tahy štětcem vede jistě,
ne jako malíř,
který je slepý.
A5, tužka
Kresleno 1. 5. 2012
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Clare Clare | Web | 1. května 2012 v 19:50 | Reagovat

Měla-li bych porovnávat svou a mou první báseň, na 100% bys zvítězila :-)
Sice se ti to čas od času lehce nerýmuje a divý je s Y, ale je skutečně krásná :-) Skvělý začátek básnické kariéry...

2 Moniska Moniska | Web | 5. května 2012 v 19:18 | Reagovat

Souhlasím s Clare, na to že začínáš je to skvělé. Já bych to nedokázala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama