"Pokud se musíš ptát, nic se nedozvíš.

Pokud víš kde, stačí se zeptat."


Vydala jsem se na Jiný prostor...



Mám ráda horory?

16. ledna 2012 v 10:15 | Zdenina |  Myšlenky ve větru
Nejdřív jsem chtěla jednoznačně říci ano, ale pak jsem si uvědomila, že je tam příliš velké ALE. Ano, horory mám ráda, a to jak v knižním, tak i ve filmovém zpracování, ale "krváky" nesnáším.


A jaký je rozdíl mezi horory a "krváky"?
Horor je podle mého alespoň trochu psychologický, promyšleně si hraje se strachem a děsem, takže u něho máte (ne)příjemnou husí kůži; někdy můžete mít až pocit tísně, kdy se otáčíte, zda za vámi nejde vrah, záleží, jak moc byl horor zpracován.
"Krvák" je ve většině případů dnešní horor typu Hostel, Texaský masakr motorovou pilou a Hory mají oči, kde krev stříká na všechny strany, a vy musíte mít stěrku na obrazovku, abyste skrz z ní a velkou vrstvu krve vůbec něco viděli. Dobrý hororový film se neměří podle stupně strachu, ale podle litrů použité krve a bohužel děj kvůli tomu velmi trpí - pokud film ještě nějaký děj vůbec má.
Na "krváky zásadně nechodím do kina (tedy pokud se na ně vůbec dívám), protože místo, abych si užila film, tak téměř okamžitě po titulkách honem vysypu popcorn z kelímku, abych měla kam zvracet. Přesně tak totiž na mě "krvák" působí, necítím žádný strach ani chvění, prostě to jsou jen jatka a to mě fakt nebere.
.
Vím, asi to bude vypadat, že mám zastaralé názory, ale já mám prostě ráda hororovou klasiku. Moje nejoblíbenější horory jsou filmy od Alfreda Hitchcocka, Mlčení jehňátek, Moucha, Noční můra z Elm Street 1-3, Kukuřičné děti, Critters a samozřejmě Dracula (z roku 1992).
Většina z těchto filmů byla natočená v době, kdy já nebyla ani na houbách a poprvé jsem je viděla, když mi bylo kolem šesti let (cca v roce 1993). Starší sestra totiž na ně koukala v televizi, a proč bych se na ně nemohla dívat i já. Nejvíc mě asi poznamenal Freddy Krueger, kdy jsem odmítala jít spát. Prostě jsem uvěřila, že film je skutečný a bála se usnout. Samozřejmě horory běžely v telce po desátý večer, takže hned po filmu (někdy i při něm) už jsem byla tuhá a spala jak mimino, ale stejně jsem se zapřísahala, že už nikdy nezamhouřím oka.
Když jsem poprvé viděla Critters, tak jsem zase odmítala chodit v noc na záchod, protože bydlíme v rodinném domě a já mám pokoj v patře, takže jsem musela přes celý temný dům, kde na mě mohla číhat monstra a sežrat mě. Nakonec jsem to vyřešila, prostě jsem všude rozsvítila. Ale i dnes, asi po osmnácti letech, se bojím sama jít třeba i ve dne na naší půdu. A proč? Protože mi můj starší bráška nakukal, že tam za zástěnou, kde je harampádí a tma, mají hnízdo (vejce) Critters a čekají na vhodnou chvíli se vylíhnout. Dnes se samozřejmě už nebojím, ale prostě tam mám pořád takový divný pocit, skoro jako by mi tam něco pozorovalo.
.
A co mě štve? Že já vlastně ani nekoukám na horory, ale na thrillery, protože přesně to se stává s hororovou klasikou, kde krev příliš nestříká a tak jsou přeřazeni na thrillery. Ptáci, Mlčení jehňátek, Kukuřičné děti a další vynikající horory, jsou dnes už prostě jen slabý odvar, takže nemají právo být mezi horory.
.
Neříkám, že všechny dnešní horory jsou "krváky", protože i dnes se najdou filmy, kde nejde jen o hektolitry krve.
Docela se těším na Dámu v černém, kde hraje Daniel Radcliffe, možná je to je zvědavost, zda Harry Potter dokáže, že umí hrát, ale také se těším psychologicko-mysteriózní film. Uvidíme, jestli nesklame...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Catherina Catherina | Web | 16. ledna 2012 v 10:22 | Reagovat

Ahoj, mrkni na muj web

2 Haimi Haimi | Web | 16. ledna 2012 v 13:57 | Reagovat

Noční můra z Elm street - miluju. V zásadě to vidím podobně jako ty, s tím rozdílem, že krváky nepovažuju za horory, ale jen takové potěšení pro lidi jako jsem já. Ať už je to ale horor nebo krvák, vždycky se směju lidské úzkoprsosti :D. Hlášky typu "Haló, je tam někdo?" opravdu zbožňuju :).

3 Moniska Moniska | Web | 18. ledna 2012 v 17:35 | Reagovat

Jsem na tom podobně, taky nemusím krváky. Nerada mám za zády tmu, třeba když jdu z druhého záchoda do pokoje a za sebou mám chodbu. Vždycky se mi chce utíkat, ale ne že bych se bála něčeho konkrétního.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama