"Pokud se musíš ptát, nic se nedozvíš.

Pokud víš kde, stačí se zeptat."


Vydala jsem se na Jiný prostor...



Mary - 3. kapitola

15. listopadu 2010 v 17:06 | Zdenina |  Mary - část první
MARY
3. kapitola
Psaní
Raniel se s Mary přenesl ke staré továrně. Mary se docela diví, proč ji přivedl zrovna sem. Z venku budova vypadá zchátrale. "Co budeme dělat tady, v takové barabizně?" zeptá se a ušklíbne se.
"Nesuď všechno jen podle vzhledu. Můžeš být velmi překvapena." řekne trpělivě Raniel.
Mary se však dál šklebí a řekne: "No, to určitě. Starý barák, tak co v něm tak může být pěkného?"


Když však vejde dovnitř, je Mary velice překvapená. Místnosti jsou vybavené moderními počítači a jsou tu i knihovny se starými knihami.
Raniel vešel do velké místnosti a pozdravil muže, který seděl u počítače. "Ahoj Lukasi, jak je?"  
"Jo, jo. Čau Rani, před chvílí jsem našel dalšího."
Mary se konečně rozhoupala a taky vešla do místnosti, prohlédla si muže u počítače. Lukas byl docela vysoký, měl krátké hnědé vlasy a šedé oči. Ten na ní zamrkal a Mary nechápavě pozvedla obočí.
Lukas chce něco říct, když se z protější místnosti vyřítí nějaký chlápek s obrovským úsměvem a obejme Mary. "Mary, konečně. Já věděl, že se vrátíš. Ten normální život tě nemohl bavit. Jistě se už těšíš, až zas nakopeš nějakému démonovi zadek." řekne ten chlap s úsměvem.
Mary se snažila vykroutit z objetí. "Pane, nemohl byste mě pustit? Nemohu dýchat…" dodá po chvilce neúspěšného snažení.
Vysmátý muž uvolnil objetí. Mary se podívala na Raniela a zeptá se ho: "Ranieli, co je to za lidi a kde to jsem?"
Než však stačil Raniel cokoliv odpovědět, skočil mu do řeči ten usměvavý chlapík: "No tak, Mary, to jsem přece já, Selek. A tohle je Lukas." Lukas se usmál a při tom ukázal špičáky.
Mary vykřikla cosi nesrozumitelného a schovala se za Raniela. Po chvíli, co na ní všichni tři zírali, ze sebe vykoktala: "Upír???"
"No, u Mary bych čekal cokoliv jen ne, že se před upírem schová. Docela jsem se obával, že se na mě vrhne s kolíkem v ruce." řekl Lukas a pak pokračuje: "Mary, klid. Já jsem přítel a stejně už jsem po jídle." Mary to však moc neuklidnilo, proto se stále drží od Lukase dál.
"Mary, Lukas je upír, ale fakt ti neublíží," řekne jí Selek.
Mary se na Seleka podezřívavě podívala. "Fajn. A ty jsi co? Taky upír?"
Seleka to pobavilo: "Ne, já jsem démon, ale na vaší straně. Vzepřel jsem se Luciferovi. A teď bojuju na straně dobra."

Mary nakonec přikývla, prostě toho na ní začínalo být příliš. A pak si něco uvědomila. "Jak to, že si mě pamatujete? Vždyť jsem byla dvacet let pryč, ne?" podivuje se.
Selek byl opět nejpohotovější. "Dvacet let v našem věku není moc. Lukasovi je přes pět set let a mě je něco málo přes tisíc let. Rani, tys jí to neřekl?"
Mary se otočila k Ranielovi a poťuká prsty o stůl. "Tak cos mi ještě neřekl, Rani?"
"My jsme tvůj tým. Společně bojujeme s démony. Tahle továrna je naše základna. Ještě je v našem týmu vlkodlak Marcus a pak naše spojka s nebem, anděl Ezechiel." odpověděl ji Raniel.
Mary si sedla na okraj stolu a zrekapitulovala si situaci: "Jen jestli to správně chápu. Bojuju s démony a v týmu mám anděla, upíra, démona a vlkodlaka? To jsme docela zajímavá… skupinka."     
"Správně to chápeš. Brzy bude vše zas ve starých kolejích, jupí!" zvesela zvolal Selek a zatleskal. Mary se po něm podívala, začínala být ze všeho unavená.

Náhle se ve dveřích objeví bílá záře a z ní vystoupí docela malý muž s málo vlasy na hlavě, který měl, jak jinak, dlouhý plášť.
"Á, že by ten Ezechiel? Naše nebeská spojka…" řekla Mary po chvíli.
Ezechiel se zarazí a podívá se na Raniela. "Ty už jsi ji vrátil vzpomínky? No, to je skvělé. Váš tým je opět vcelku. Takže se můžete zase dát do práce…" řekl Ranielovi.
Mary ho však přeruší mávnutím ruky a podívá se na Raniela. "Ranieli, ty mi dokážeš vrátit vzpomínky? Tak to udělej! Chci znát pravdu!"
Raniel se zamračí na Ezechiela a pak se pohledem vrátí k Mary. "Ono to není tak jednoduché. Nemohu ti vrátit paměť. Mohu ti jen pomoci, aby sis sama vzpomněla. Ale chvíli to bude trvat. Tvůj mozek se při tvém pádu možná nějak zablokoval. Skutečně to chceš? Tvá minulost, tedy alespoň, tu kterou znám já, je velmi pestrá a složitá. Ale ani já neznám úplně vše z tvého předlouhého života." odpoví jí popravdě.
"Ano, chci znát pravdu. Potřebuju vědět, kdo skutečně jsem." řekne Mary rozhodně.
Raniel souhlasí a odvedl jí do nějaké místnosti s lůžkem a řekl: "Takže začneme…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Haimi Haimi | Web | 15. listopadu 2010 v 17:27 | Reagovat

Jů, chci vědět, jak jí vrátí vzpomínky, ale každopádně je to zajímavé, vlkodlak,upír, démon a andělé :D Ale je to zase moc pěkně napsané a jde z toho vidět tvoje fantazie :-)

2 Moniska Moniska | E-mail | Web | 15. listopadu 2010 v 17:53 | Reagovat

To je jen dobře, o jednoho milovníka fretek víc. :-)

3 papája papája | Web | 7. února 2011 v 12:28 | Reagovat

začíná to bejz zajímavý :-D  selek je boží ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama