"Pokud se musíš ptát, nic se nedozvíš.

Pokud víš kde, stačí se zeptat."


Vydala jsem se na Jiný prostor...



Adriana - 8. kapitola

2. listopadu 2010 v 10:40 | Zdenina |  Adriana
Adriana
8. kapitola
Psaní
Adriana se otočila po hlase a stanula tváří v tvář Smrti. "Ty jsi Smrt! Pamatuji si tě!" řekla.
Smrt se pousmála a kývla. "Ano, máš pravdu, maličká. Jsem Smrt."
Adriana si Smrt pořádně prohlédla. Vypadala jako stařík v obleku a klobouku. "Vypadáš stejně jako před lety. Jak je to možné? A neměla by být Smrt žena?"
Smrt se posadila židli u stolu a povzdychla si. "Já vlastně nemám tělo, proto nemám ani pohlaví. Ve své skutečné podobě jsem jen mlhavá energie, nehmotná a neměnná. Lidé mě v nehmotném stavu nemohou vidět. Mohu však na sebe brát mnoho podob, ale tahle je má oblíbená."

"To můžeš vypadat jako kostlivec s kosou?" zeptala se zvědavě Adriana.
Smrt se zasmála a pak řekla: "Ano, i tak mě může lidské oko spatřit. Tuto podobu obvykle volím, pokud chci někoho vyděsit. Ale vydrž chvilku." Smrt si stoupla a náhle se kolem ní vytvořila taková černá mlha a pak tu před Adrianou stál kostlivec s kosou v ruce. Vše znovu pohltila mlha a opět tu byl stařík v klobouku.
"Páni! To bylo dokonalý! A co znamená ta černá mlha?" ptala se Adriana.
Smrt si ji se zájmem prohlížela. "Ty jsi tu mlhu viděla?" Adriana přikývla a Smrt pokračovala: To jsi skutečně zvláštní. Ta mlha je má nehmotná podoba!" Adriana chtěla něco říct, ale Smrt ji umlčela zvednutím prstu. "Nic neříkej. Obyčejní lidé mě skutečně vidět nemohou, jenže ty nejsi obyčejná. Je čas, aby ses dozvěděla pravdu o tom, kdo jsi."
"Tak kdo tedy jsem?" zeptala se Adriana a měla v očích slzy.
"Při tvém narození byl měsíc v úplňku a i hvězdy měly správné postavení. Proto se sudičky rozhodly, že ty jsi ta vyvolená. Daly ti do vínku neuvěřitelnou moc, která není ničím omezená, snad jen tvým svědomím. Ta síla je to nejčistější zlo, ale přesto můžeš svou moc použít ke konání dobra," vysvětlila jí Smrt.
"Vyvolená k čemu? Řekni, chci to vědět!"
"Adriano, ty jsi vyvolená k boji a vítězství. Vím, že tomu nerozumíš, ale ty rozhodneš, která strana vyhraje, jestli dobro či zlo. To je tvá volba, kterou musíš jednoho dne učinit."
Adriana na Smrt chvilku zírala a pak řekla: "No, to je báječný, jsem poctěna. Ten Asmodeus mi už něco naznačil, že si prý mám zvolit stranu. Fajn, ale co po mě chtěla tahle obluda?" A ukázala na popel po démonovi.
"Asmodeus měl pravdu, volba je jen na tobě, jenže zlo se nikdy nedrželo pravidel. Tenhle démon tě zřejmě chtěl unést a donutit tě, abys zvolila zlo."
"Tak to je bezvadný. Já jsem si o nic takového neprosila, tak ať mi dají pokoj," řekla rázně.
Smrt se pochybovačně uchechtla. "Myslím, že takhle to nefunguje. No nic, musím už jít. Stavil jsem se za tebou jen na chvilku, mám plno práce." Smrt zmizela v černé mlze a Adriana osaměla v pokoji, kde páchla síra.
"Fuj, to je smrad. Proč ty obludy nemohou třeba vonět?" rozčilovala se a šla otevřít okno a jen doufala, že na ni nevybafne nějaký démon. Pak se uvelebila v křesle a usínala. Přemýšlela o svém životě, osudu i budoucnosti.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍSTĚ…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kira Seigi Kira Seigi | Web | 2. listopadu 2010 v 10:52 | Reagovat

Zajímavé a čtivé, těším se na další díl :)

2 Moniska Moniska | E-mail | Web | 2. listopadu 2010 v 17:53 | Reagovat

To je napínavé!!

3 Haimi Haimi | Web | 7. listopadu 2010 v 17:44 | Reagovat

Wow, fajne se to vyvíjí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama