"Pokud se musíš ptát, nic se nedozvíš.

Pokud víš kde, stačí se zeptat."


Vydala jsem se na Jiný prostor...



15. září 2010 - Deny

15. září 2010 v 22:20 | Zdenina |  Káro a jeho deník
15. září 2010
Mám mnoho novinek. Neozval jsem se, protože do naší rodiny přibila Deny a já si s ní užívám.
Deny, Káro a Damián (zleva) 9/10
V neděli 12. 9. večer odjela Helenka s páníčkem do Klatov a zpátky se vrátili s dalmatinkou Deny. Byla u nás doma loni v létě a na podzim, ale pak se zaběhla. Tehdy jsem nebyl ještě ani na světě, tak jsem ji neznal. Damián se k ní okamžitě hlásil. Motal a skákal kolem ní, jak za mlada. No, rozhodně bych to do toho našeho staříka neřekl.

Normálně moc neběhá a najednou doslova omládl. I Deny ho poznala a měla radost. Pak jsem se s ní přivítal já. Ona na mě nejdřív vrčela, ale po té co jsem se celou radostí počůral, mě už brala. Očuchali jsme se a pak už jsme byli kamarádi. Ale musím si postěžovat. Deny mi zhltla granule a já pak nic neměl.
Denynka spinká s paničkou na posteli a já s Damiánem pořád s páníčkem na gauči.

V pondělí 13. 9. byla Deny ještě hodně roztěkaná a pořád ve střehu, ale rychle si u nás zvyká. Je to moc hezké holka, hrozně se mi líbí a Damián má z jejího návratu taky radost. I kdyby kvůli ničemu jinému, tak rozhodně proto, že mu dám pokoj a radši šťouchám a koušu Deny. I když i on žárlí. Nelíbí se mu, že ho ignoruji. Damián je blázen. Štěká, když ho zlobím a štěká, když se mu nevěnuju. Pak se v tom vyznejte.
Deny je plná elánu a života, a tak s radostí se mnou blbne, běhá a hraje. To jediné mi tady doma chybělo. To víte, Damián si se mnou moc nezařádil, i když "moji lidé" se snažili. Blbli se mnou, dávali mi hračky a přetahovali se se mnou o provazy, ale přece jen jsme každý z jiného druhu. A tak Deny beru jako moji velkou sestru, která si mě hlídá, a já si hlídám ji.
V pondělí taky přijela Zdenina a přivezla nám haldu dobrot, granulí a obojek pro Deny. Já mám šedivý a ona má červený.

Dneska odpoledne panička s páníčkem odjeli do Klatov a vzali si Deny sebou. Já měl hrozný strach, že se už nevrátí a běhal jsem pořád za babičkou. Když se pak vrátili, pořádně jsem ji přivítal. Teď už je zase doma a já jsem spokojený.

Ještě se zmíním o jídle. Nyní, když jsme tři, tak se ráno a v poledne připravují tři misky, každý má svoji. A na večer dostaneme trochu granulek. Samozřejmě přes den ještě dostáváme nějaký ten mls. Deny vždy vše zhltne, ale už si pomalu zvyká, že má nějaký ten dlabanec pořád k dispozici. Už alespoň tolik nehltá. Musí si zvykat, že je zase doma…
Káro
Některé pamlsky, které nám Zdenina v pondělí přivezla.
Pamlsky
Deny a Káro 9/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 <Miss.AdusH*ka> <Miss.AdusH*ka> | Web | 16. září 2010 v 10:07 | Reagovat

awojik mas kwasne blog plsky kukni na muj a rdej komenitk :-) ♥♥♥♥♥♥♥♥♥

2 Haimi Haimi | Web | 16. září 2010 v 14:31 | Reagovat

Krásný =) Jak se ti pejsani pamatujou i po 9 měsících =)

3 Zdenina (admin) Zdenina (admin) | Web | 16. září 2010 v 14:48 | Reagovat

[2]:Psi si pamatujou dlouho. Třeba naše štěně dalmatina, které jsme dávali do Klatov, tak se ke mě hlásilo po třech letech.

4 moniska moniska | E-mail | Web | 19. září 2010 v 17:25 | Reagovat

Jé,ty máš krásný blog.Strašně ráda bych spřátelila!

5 Maratonec Maratonec | 11. října 2010 v 16:09 | Reagovat

pěkné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama