Oliver Nocturno - Upírova fotografie

Středa v 16:50 | Zdenina Vankov |  Co ráda čtu
Oliver Nocturno je upír a na tomto světě je přes šedesát, přesto vypadá na třináct, bydlí s rodiči a bráchou Zlociusem (správně se jmenuje Charles) ve sklepě starého domu a po večerech navštěvuje upíří školu. Jednou ho Emalie náhodou vyfotí a jeho by ani ve snu nenapadlo, že by na fotografii mohl vypadat jinak než ostatní upíři. Oliver tuší, že je na něm něco divného, zvlášť když zjistí, že jen on chodí na pravidelné lékařské prohlídky. Co to před ním rodiče tají? Proč cítí sklíčenost a sympatizuje s lidmi, místo aby je vysával, jako to dělá Zlocius?
Emalii a jejímu kamarádovi Deanovi jde o život, protože upíří zjistí, že si fotila Oliverův dům, ten však neváhá a jde je varovat. A tak konečně najde dva přátele, kterým může důvěřovat a s kterými si velmi dobře rozumí.
.
Celá kniha stojí na Oliverovi, který teprve poznává sám sebe, ale už dávno ví, že nechce být zlý a zabíjet, nebo jen vysávat lidi. Další úseky jako o škole, lidských přátelích a tajemství okolo jeho osoby patří do celku a čtenáři je tak převeden hezky ucelený příběh, který rychle ubíhá a čtenář se ani na chvilku nenudí.
Celý článek | Počet komentářů: 1
 

Bitevní vřava krev prolévá

Pondělí v 15:44 | Zdenina Vankov |  Prázdné řádky
Tak jsem se zase pokusila trochu zabásnit, tentokrát na Imaginarius - Iluze dvacátá devátá a výsledkem je báseň "Bitevní vřava krev prolévá". Tedy podle obrázu a písničky, oboje se mi moc líbilo, tak jsem něco stvořila. Je to moje druhá báseň a opět velmi optimistická, stejně jako ta předešlá.
Nikdy bych neřekla, že mě tvoření poezie bude bavit, protože dřív mi to skutečně nešlo, ale nyní se mi "verše" (pokud to mohu tak nazvat) sami skládají v hlavě pěkně k sobě. Jen se u toho dost vztekám, protože se to občas nerýmuje. Jsem prostě divná a své myšlenkové pochody nejspíš nikdy nepochopím. :-D To nic, jsem jen magor a podle toho ta má poezie taky vypadá.
Rytíř tasí meče,
do boje se hrne,
krev teče proudem,
mrtvoly se kupí kolem.
Přijde vám, že tohle dokáže vymyslet normální člověk??? Ale kdo je dnes normální, že? Obvykle se skládají básně o lásce, kdežto já o smrti a umírání. Ať žije pesimista, protože optimista zemřel.
Celý článek | Počet komentářů: 1

Toddík v pokoji 4/12

Sobota v 12:00 | Zdenina Vankov |  Freťák Todd
Tak vám přináším další várku fotek mého Fretčího klučíka Todda, je to z konce dubna, kdy pobíhal po pokoji a všechno zkoumal. Občas ho to prostě popadne a já mu v tom nebráním, jen ho raději hlídám, aby si během pobíhání neublížil. Jednou na ohně, pak na posteli a nakonec na stolku a dobívání knihovny. :-) Ani na chvilku se nazastaví, co kdyby mu něco uteklo?
Celý článek | Počet komentářů: 2

6. 5. 2012 - druhé narozeniny

10. května 2012 v 5:34 | Zdenina Vankov |  Káro a jeho deník
Haf, haf,
to byl pozdrav, kdyby to někdo náhodou nepoznal. :-) Vím, že jsem se zase nějakou dobu neozval, ale ono bylo hezky a já si užíval sluníčka, samozřejmě společně s Deny. Jen občas bylo až moc teplo a já se chladil ve stínu.
Jako obvykle chci být mezi svými lidmi, takže pokud nikdo z nich není na zahradě, tak na to prdím, někdy i doslova, a dožaduji se vpuštění do baráku. Přece nebudu venku sám, když jsou všichni vevnitř.
Deny si občas chodí lehnout do verandy na pelech - polystyren potažený kobercem, zpevněn prkny a je tam i deka - tak se tam taky vmáčknu, aby nebyla sama. Musím si jí hlídat. A taky, já abych někde nepřekážel. :-) Ideální moje rozvalování je uprostřed kuchyně, ale tak šikovně, že přese mě musí všichni skákat. Nebo se natáhnu před lednici, takže se k ní nikdo nedostane, natož aby jí otevřel. Jsem přece šikulka, ne?
Celý článek | Počet komentářů: 4

Další články