Z procházky...

17. srpna 2016 v 19:18 | Zdeňka M. |  Když fotím
Aby blog neusnul věčným spánkem, tak začnu být zase trochu aktivnější. Dneska tu mám několik momentek z mé procházky s hafany - labrador Káro a dalmatinka Deny. Já vážně neumím fotit, takže fotky jsou nic neříkající, ale pejkové jsou krasavci, tak se jimi pokochejte. :-) Zjistila jsem, že uhlídat dva psy, aby zůstali na stejném místě a nikam se neotáčeli, je nadlidský výkon. Hlavně Káro musí pokaždé někam mizet a Deny se odmítá fotit. :-D

 

Reci náušnice a jiné ozdůbky

7. července 2016 v 20:21 | Zdeňka M. |  Různé tvoření
Již delší dobu jsem uvažovala, že bych si vyzkoušela tvoření náušnic, ale znáte, pořád jsem to odkládala, až budu mít více času. No, tímto způsobem jsem to odložila o několik let, ale mé studium na Hogwarts.cz mě nakonec dokopalo k činu. :-) Přihlásila jsem se totiž na seminář, kde se tvořily reci náušnice, a to z PET lahví. Rychle jsem si kupovala nějaké afroháčky, nýty, jehly a korálky, abych mohla začít pracovat.

A tady jsou už hotové tři výtvory. :-)
Nelekejte se, byly to mé první pokusy a zjistila jsem, že nahřívat plast nad svíčkou není vůbec jednoduché. :-)

Mantichora

4. července 2016 v 8:00 | Zdeňka M. |  Příběhy
V hoře žije mantichora strašlivá,
řev krvavé písně šelmy zaznívá
sežere každého na potkání,
alespoň to se o ní vypráví.

Spoustu hrdinů už zabila,
jejich rytířskou krev vypila,
zemřeli v boji s touto bestií,
děsivá pověst z hor lidi ubijí.


Lidé žijící pod velikou horou už dlouhá léta volají po pomoci, jednou za čas se objeví nějaký odvážlivec, který se vydá na nebezpečnou cestu, ale nikdo se nikdy nevrátil živý. Někteří prostě zmizí, z jiných najdou alespoň nějaké kosti či roztrhané oblečení nasáklé krví. Obyvatelé malé vesničky pod horou moc dobře vědí, že mohou jít pouze kousek po cestě, až k děsivé hranici, kde začíná území té stvůry. Kdysi dávno tam někdo pro upozornění naskládal kamennou zeď, aby všem pocestným bylo jasné, že dál cesta nevede. Jenže mantichora si za ty dlouhé roky ohraničení svého teritoria vyzdobila podle svého, a to lebkami a kostmi svých obětí. Sem také někdy odtáhne zbytky z toho nešťastníka, který se opovážil vkročit na její území, aby lidé nezapomněli, kdo tady vládne.

Další články